Dlouho se léčil, dluhy bankám odkládal. Málem přišel o dům.
zveřejněno 04. 02. 2013
Otrokovice – Dlouhodobá pracovní neschopnost. Ta už asi navždy bude životním strašákem jednoho svobodného a bezdětného muže, říkejme mu třeba pan Josef. Měl slušné zaměstnání, průměrný měsíční plat, žádné přílišné rodinné výdaje. Jeho finanční stabilita se ale změnila v okamžiku, kdy si vzal několik spotřebních úvěrů. Splácení zvládal, životní náklady si dokázal pokrýt, ale časem se už začínal pohybovat na hranici. Peněz nazbyt neměl. Jak už to ale chodí, člověk míní, život mění. Pan František se vlivem zdravotních potíží ocitl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Zdlouhavé léčení mělo za následek pokles příjmů.
„Zkusím splátky jednotlivým bankám platit střídavě ob měsíc. Snad to tak půjde,“ zoufal si nad složitou situací pan Josef. Jak se dalo očekávat, věřitelům po čase došla trpělivost a nekompromisně se začali dožadovat uhrazení dlužných splátek. Na složitá vyjednávání neměl ale nemocný pan Josef čas, ani sílu.
„Mám více problémů sám se sebou, než abych do toho všeho ještě stíhal komunikovat s bankami a úvěrovými společnostmi. Vezmu si další půjčky a tím ty dosavadní splatím,“ rozhodl se pan Josef. Zvolil ale nevědomky tu horší ze dvou možností. Peníze si totiž půjčil od nebankovní společnosti, které neprověřují klientovu schopnost splácet. Muž si tím už ale tak značně špatnou peněžní situaci ještě více zhoršil a už vůbec nebyl schopný úvěry splácet. Následovalo vymáhání ze strany věřitelů, platební rozkazy, rozhodnutí soudu o exekuci, navýšení dluhů o osobní poplatky o náklady na exekutora, advokáta protistrany. V té době se také nemocný pan Josef uzdravil a vrátil se do práce. Na krku už měl ale exekuci, hrozilo mu zabavení majetku. Dluhy vzrostly několikanásobně. Nevěděl si už se svou situací rady, a tak se obrátil na Dluhové poradenství Samaritán v Otrokovicích. „Každému, kdo si chce vzít úvěr, doporučujeme, aby jejich zatížení nepřesáhlo více než třicet procent finančního měsíčního rozpočtu. To je taková dobrá hranice. Třicetiprocentní splátka z měsíčního platu je ideální,“ radí terénní pracovník Samaritánu Ondřej Prchlík.
V otrokovickém Dluhovém poradenství Samaritán dluhy pana Josefa sečetli. „Vyšlo nám, že alternativním řešením pro něj je vyhlášení osobního bankrotu. Tím se totiž zastaví růst dluhů. Rozhodnout o něm ale musí, a v tomto případě také rozhodl, soud. Pokud se jedná o nezajištěné dluhy (neručíte nemovitostí či jiným způsobem), tak stačí zaplatit jenom třicet procent z celkového dluhu do pěti let,“ popsal postup, kterým vytáhl pana Josefa z problémů, terénní pracovník Samaritánu Ondřej Prchlík.
Pokud chce uhradit více, musí mít dotyčný dostatečný příjem, trvalé zaměstnání a musí být v takzvaném úpadku. „Ten zákon ustanovuje v případě, že má člověk více než jednoho věřitele a u většiny závazků uplynulo třicet dnů po době splatnosti,“ vysvětlil Prchlík.
V uznaném osobním bankrotu měl pan Josef stanovené pravidelné měsíční srážky z příjmu, a to dle zákona. Po pětiletém splácení pak může soud požádat, aby jej oddlužil od zbytku dluhu.
„Výhodou osobního bankrotu je, že pokud jste v insolvenci, jste chráněni před exekucí. Insolvenční zákon totiž říká, že exekuci lze vyhlásit, ale ne vykonávat. Nelze tak zabavovat majetek či odstavit účet. Insolvenční zákon je jakousi ochranou proti nepříjemným dopadům na dlužníka. Nesmíme ale opomenout riziko, že soud ji schválit nemusí. Dotyčnému tak může nařídit takzvaný konkurz, tedy rozprodání majetku dlužníka, přičemž on musí uhradit náklady,“ doplnil Prchlík.
Jarmila Kuncová, Zlínský deník